Dějiny a současnost

Nedlouho po vydání odborné publikace Alice Velkové Krutá vrchnost, ubozí poddaní? (Historický ústav AV ČR, 2009) se do rukou odborné veřejnosti dostává další titul s nápadně podobným názvem Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní?, jehož autorem je jihočeský historik Pavel Matlas. Podobnost názvů obou publikací se jeví jako nápadná, po bližším náhledu ovšem nikoli jako náhodná. V posledních letech stoupá v české historiografii zájem o výzkum vesnického prostředí s využitím nejen ...

Souvislosti labyrintu jsou dvojčetem knihy Tíseň tmy, kterou Michal Bauer vydal o čtyři roky dříve; vzájemně se doplňují a místy také překrývají, jejich sepětí demonstruje i totožně pojatá obálka a grafická úprava. Zatímco v první publikaci autor detailně registroval proměny recepce díla a osobnosti básníka Františka Halase od jeho smrti v roce 1949 hluboko do šedesátých let, v centru pozornosti novější publikace je neblaze proslulý referát Ladislava Štolla na konferenci ...

V pořadí druhá monografie Jana Lukavce, vydaná v posledních dvou letech, se na rozdíl od předchozího díla, v němž autor zaměřil svou pozornost na katolického intelektuála Gilberta Keitha Chestertona, zabývá tématem obecně kulturologickým. Přitom to ale není téma opomíjené, jemuž by se před ním nikdo moc nevěnoval. I ze seznamu použité literatury a pramenů, čítajícího několik set položek, lze odvodit, že Lukavec zvolil opačnou cestu, než jakou volí většina mladých ...

Kniha vychází k dvoustému výročí počátku bojů za nezávislost Mexika. Tvoří ji 22 příspěvků, výsledek práce autorského kolektivu převážně mladých badatelů české iberoamerikanistiky, jak se dozvídáme z krátkého životopisu připojenému ke každé studii. Pocházejí z různých pracovišť, univerzit v Praze, Olomouci, Brně, Hradci Králové a Ostravě. Dílo je vymezeno do čtyř tematicky různorodých oddílů. Minulost je reprodukována a interpretována na základě rozsáhlého počtu druhotných pramenů uváděných na konci každého příspěvku ...

Jedno z velkých badatelských témat poslední doby představuje setkávání různých kultur a vytváření obrazu druhého. Zahraniční práce Renaty Pieperové, Andrease Kappelera, Zsuzsy Barbaricsové, Jochena Hipplera a Almuta Höferta ovlivnily celou řadu českých badatelů. Většina z nich se zajímala o to, jakou představu si vytvořili o sousedních zemích i velmi vzdálených a exotických krajích obyvatelé českého království. Jaroslava Kašparová si však naopak položila otázku, co si o zemích Koruny české mysleli ...