Počátkem dubna 1602 se Petr Vok z Rožmberka přestěhoval ze starobylého sídla v Českém Krumlově do renesančně upravovaného zámku v Třeboni, který se stal až do jeho smrti v listopadu 1611 hlavní rodovou rezidencí Rožmberků.
Do třeboňského zámku v dobře opevněném městě obklopeném rybníky, mokřinami, borovými lesy a selskými grunty přicházel stárnoucí šlechtic se životními zkušenostmi, jež vyvolávaly neklid v jeho mysli. Třeboň se proměňovala v místo nenaplněné touhy a vzpomínek, které znovu ožívaly v každodenním životě velmože, zámku, města a přilehlého okolí. Prožívané návraty do minulosti se zrcadlily v symbolických prostředcích paměti promlouvajících řečí hmotné, duchovní a politické kultury posledního nositele erbu červené pětilisté růže.
...