Památka na mnohaletou spolupráci se Švehlou je mi milá a drahá, našel jsem v něm při budování naší nové republiky a demokracie spolutvůrce loajálního a dovedného, mohu jeho práci uvnitř srovnat se svým druhým spolupracovníkem v zahraničí. Náš nový stát je šťasten, že mu osud v pravý čas dal pracovníka a státníka, jako byl Švehla. Těmito slovy vzpomínal na Antonína Švehlu první československý prezident T. G. Masaryk na stránkách Venkova 24. prosince 1933, tedy několik dnů po Švehlově smrti (12. prosince 1933). Sám Švehla nahlížel na politiku takto: Politika je pravé umění, větší než sochařství. Hlína a kámen se nebrání, ale já musím brát do rukou tu křečkovitou lidskou náturu a hníst ji, modelovat ji. – A ona se vzpouzí, prská, škrábe: musím ji hladit i škrtit, abych ji mohl zformovat. – Co z ní chci udělat? Stát! (Karel Čapek, Drobty ze Švehlových hovorů, Praha 1935.) A právě Švehlu jako československého státníka a spolutvůrce Ústavy ČSR 1920 představuje výstavka (17. 2.–17. 4. 2011) v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze na Letné. Na její realizaci se podílela především Společnost Antonína Švehly.
...