Martin Wihoda patří ke generaci historiků, kteří zahájili svou vědeckou dráhu po listopadu 1989, kdy se jí otevřel svět na všechny strany, a tím i možnost srovnat krok s evropskou i světovou historiografií. Wihoda těchto možností využil. Upsal se evropské medievistice a kniha, o které zde referujeme, je výsledkem více než desetileté badatelské práce o raném středověku (10–13. stol.) na Moravě a ve střední Evropě. Pokládá ji za třetí díl své „trilogie“ do níž počítá knihy Zlatá bula sicilská (2005) a Vladislav Jindřich (2007). Morava v době knížecí je pokusem o syntézu moravských dějin v raném středověku na základě soudobého vědění a vlastních výzkumů. Splňuje všechny požadavky na moderní syntézy dějin země, jež je součástí českého státu a zasazena do evropských kontextů. Autorův rozhled, zakotvenost v dějinách i současnosti dějepisectví a jeho teoretické i narativní nadání může vést i k úvaze, v jakém diskurzivním poli se autor pohybuje a zda přináší pro své téma paradigmatickou perspektivu.
...
NLN, Praha 2010, 464 s., 369 Kč