Mladistvý svět rozhlasu řešil mezi mnoha jinými problémy standardizace vysílání také otázku posluchačské identifikace vysílající stanice. K tomuto účelu sloužila – řečeno dobovou terminologií – tzv. přestávková znamení. Ještě ve dvacátých letech nebyla v tomto ohledu řada rozhlasových stanic bůhvíjak vstřícná a vynalézavá – třeba Krakov a Lvov používal zvon, britské a rakouské stanice zpravidla tikot nebo metronom, poněkud lépe na tom byly stanice, které si za přestávkové znamení zvolily ptačí hlasy. Paříž ...
‣Více