- Eduard Kubů – Jiří Šouša (eds.), Finanční elity v českých zemích (Československu) 19. a 20. století, Dokořán, Praha 2009, 728 s., 599 Kč
Kolektivní monografie vnáší nové světlo do dějin peněžnictví v českých zemích. V centru její pozornosti však nestojí peněžní ústavy se svými aktivitami a klientelou, ale finančníci, tedy bankéři a manažeři pojišťoven, spořitelen, záložen. Práce sleduje a srovnává zrod národních finančních elit, jejich profilování a konstituování jako exkluzivní sociální vrstvy ovlivňující zásadním způsobem hospodářský život. Blíže zkoumá jejich místo v národní společnosti a odlišnosti rolí v nově vzniklé Československé republice.
- Jakub Rákosník, Odvrácená tvář meziválečné prosperity. Nezaměstnanost v Československu v letech 1918–1938, Karolinum, Praha 2008, 462 s., 390 Kč
Kniha pojednává o problémech nezaměstnanosti v meziválečném Československu v mezinárodních souvislostech. Důraz je kladen na otázky tvorby legislativy a popis strukturálně hospodářských předpokladů problematiky. Zároveň jsou příslušné části věnovány dějinám každodenního života nezaměstnaných a propočtům pravděpodobného vývoje životní úrovně jejich domácností. Kniha obsahuje rovněž teoreticky pojatý úvod o genezi fenoménu nezaměstnanosti v moderních ekonomikách.
- Zdeněk Jirásek – Jaroslav Šůla, Velká peněžní loupež aneb 50:1, Svítání, Praha 1992, 166 s.
Měnová reforma byla vždy velmi nepopulární opatření zbavující statisíce lidí hotovosti i úspor, mnohdy celoživotních. V historii samostatného Československa proběhly tři takové reformy. První v roce 1919, druhá v roce 1945. Obě přispěly ke konsolidaci československé koruny, obě řešily dědictví předchozích válečných konfliktů. Co však třetí měnová reforma, vyhlášená k 1. červnu 1953 a nazývaná tehdejší vládnoucí garniturou pouze peněžní? Byla skutečně nutná? Stabilizovala ekonomiku? Na tyto a podobné otázky odpovídá tato kniha.