Dějiny a současnost

Ačkoli se starší ruské dějiny za poslední dvě desetiletí propadly zcela na periferii zájmu české badatelské obce, diplomatické vztahy Moskevské Rusi s okolním světem představují výjimku. V českém překladu byly vydány některé diplomatické prameny a různým aspektům tohoto tématu se dostalo i knižního zpracování. Kateřina Hloušková na tento proud bádání navázala a v monografii o rusko-italských vztazích 17. století velmi dobře ukazuje, že Petrovo „otevření okna do Evropy“ je jen ...

Ústředním tématem knihy Daniely Tinkové je etablování profesionálního porodnictví v době vrcholného osvícenství s důrazem na zachycení období let 1750–1820. Autorka sleduje vliv modernizace společnosti manifestované v případě těla zejména vznikem tzv. biopolitiky, procesu medikalizace společnosti, tedy normalizace společnosti prostřednictvím lékařských poznatků a praktik „nutících“ členy populace dodržovat normativní strategie přístupu k vlastnímu tělu. A konečně proces profesionalizace lékařství, jenž svými důsledky zásadně pozměnil charakter léčebného odvětví po staletí ...

Tematika menšin je v současnosti velmi oblíbeným tématem v sociálních vědách, zdaleka nejen v historio­grafii. Název této knihy je širší než vlastní obsah, protože pozornost je věnována v zásadě jen menšinám národnostním. S ohledem na celkové parametry publikace však tento fakt neznamená nic víc než konstatování, že název mohl být konkrétnější.

...

Auditorium, Praha 2009, 512 s., 520 Kč

Monografie Jaroslav Pažouta sice nepatří mezi nejžhavější novinky na českém knižním trhu, volbou tématu a úrovní jeho zpracování však stále náleží k titulům, jež si zaslouží pozornost širší čtenářské veřejnosti. Autor totiž pro českou historiografii objevil rozsáhlý, nesmírně zajímavý a doposud poněkud opomíjený prostor studentského hnutí. Jakkoliv se na první pohled může zdát, že srovnání studentských aktivit šedesátých let na Západě a na Východě nemůže vyznít příliš produktivně, pisatelův přístup ...

Každý skutečný historik má své milované celoživotní téma, k němuž se znovu a znovu vrací. V případě Františka Šmahela je takovým tématem osud Husova mladšího spolupracovníka, spolumučedníka a reformního myslitele Jeronýma Pražského. První knižní monografii, kterou mimo jiné vstoupil do povědomí širší kulturní veřejnosti, mu věnoval už v roce 1966, tenkrát s podtitulem Život revolučního intelektuála. Výstižné upřesnění nereflektovalo pouze tehdejší klima, nýbrž v druhém plánu naznačovalo, že autor promítá ...