Ačkoli se starší ruské dějiny za poslední dvě desetiletí propadly zcela na periferii zájmu české badatelské obce, diplomatické vztahy Moskevské Rusi s okolním světem představují výjimku. V českém překladu byly vydány některé diplomatické prameny a různým aspektům tohoto tématu se dostalo i knižního zpracování. Kateřina Hloušková na tento proud bádání navázala a v monografii o rusko-italských vztazích 17. století velmi dobře ukazuje, že Petrovo „otevření okna do Evropy“ je jen historiografické klišé, neboť Moskevská Rus s ostatní Evropou intenzivně komunikovala po celou dobu své existence a za Petra I. se změnil především náhled Rusů na tyto vztahy. Velmi zjednodušeně řečeno oproti dostavadnímu silnému pocitu politické i kulturní nadřazenosti Rusů, jenž zřetelně zaznívá i v Hlouškovou analyzovaných pramenech, se petrovské Rusko staví do pozice lačného příjemce výdobytků západoevropské civilizace.
...
Pavel Mervart, Červený Kostelec 2010, 206 s., 219 Kč