Dějiny a současnost

Rok co rok se na našem vánočním trhu objevují knihy, předmětem jejichž zájmu jsou „tradiční české Vánoce“. Obvykle čerpají z již mnohokrát přetlumočených etnografických záznamů z přelomu 19. a 20. století, případně se zabývají ohlasem vánočních svátků v literární, hudební či výtvarné produkci. V posledních dvaceti letech se pak stále častěji setkáváme také s publikacemi, které se dotýkají s větší či menší mírou aktua­lizace duchovní podstaty Vánoc. Poněkud skepticky ...

Dějiny cisterciáckého řádu se těší v českém dějepisectví nemalé oblibě, s níž se může málokterý jiný řeholní řád měřit. S popularizací jeho dějin je spjato přednostně jméno Kateřiny Charvátové, jejíž vícesvazkovou syntézu dějin řádu v Čechách jistě není nutno obsáhleji představovat. Recenzovaná publikace z produkce nakladatelství Veduta si logicky nekladu za cíl se záběrem knih Kateřiny Charvátové soutěžit, ale zaměřuje se spíše na dílčí aspekty řeholního života, jež usiluje představit ...

Když jsem před časem v rozhlase posuzoval monografii Karla Kramáře z pera Martiny Lustigové, smekal jsem před její odvahou, dodávaje, že si čeští dějepisci s touto osobností vlastně nevědí rady. Na té pokloně – navzdory nejedné dílčí výhradě – nemám co měnit, zato platnost mé vysvětlující poznámky je silně zpochybněna po přečtení obsažného sborníku příspěvků z vědecké konference Karel Kramář (1860–1937). Postarala se o to většina z bezmála pěti desítek autorů ...

Milada Horáková je vnímána jako symbol justiční zvůle a brutality komunistického režimu v padesátých letech při potírání „třídních nepřátel“ a prakticky již dvě desetiletí její osud přitahuje zájem publicistů a historiků. Jako by její tragická smrt však poněkud zastínila intenzivní a bohatou aktivitou vyplněný život. Je tak trochu paradoxní, že dříve než důkladné biografie Milady Horákové jsme se dočkali knižního životopisu ženy, která ji v roli jedné z pětice prokurátorů ...

V období let 1946–1948 náležel týdeník Dnešek, vedený Ferdinandem Peroutkou, k nemnoha nezávislým časopisům poválečného Československa. Po boku respektovaných novinářů, jakými byli sám Peroutka či prozaik Edvard Valenta, se objevil i anarchistický novinář Michal Mareš. Jeho reportáže otiskované na stránkách Dneška a Svobodných novin v oněch letech, nazvané Přicházím z periferie republiky, popisovaly poměry v pohraničních oblastech, řádění Rudých gard, zcela chaotický a bezcitný odsun Němců či svévolné chování ...