Václav Český, vévoda lucemburský, brabantský, limburský, dolnolotrinský a markrabě Svaté říše římské – jak se ve svých dokumentech označoval – rozhodně nebyl zapomenutý odjakživa.
Jeho jméno zvučně znělo v historiografických dílech 14. a 15. století; množství vévodových portrétů zdobilo reprezentační prostory jeho příbuzenstva; a Václavova vláda zajímala ještě učeného jezuitu Jeana Bertholeta o tři sta let později. Václav upadl v zapomnění až péčí národních historiků, kteří měli ve svém hledáčku jiné hodnoty než ty, které vévodova osobnost představovala. Počínaje sedmdesátými lety 20. století se však nezájem a kritika z národních pozic krůček po krůčku mění a revidují.
...