Když majestát, tak korunovace. Graficky skvostná kniha Jiřího Kuthana a Miroslava Šmieda Korunovační řád českých králů (Filosofická fakulta a nakladatelství Togga 2009) patří ke klasickým dílům, jejichž cílem je šířit jak majestát autorů, tak majestát králů. Jiří Kuthan vypráví příběh českých králů a českého království, založený na řeči pramenů a nekontroverzní literatury, vždy s akcentem na genezi královské hodnosti českých králů a na podobu korunovačních rituálů a slavností. V jeho textu však není místo na analytické postřehy a rozbíjení mýtů, tedy především mýtů o zásadním vlivu francouzských korunovačních zvyklostí na korunovační řád Karla IV. Zkrátka při onom vyprávění nepřišli ani králové, kteří nepatří do hlavního, "národního" proudu českých dějin, tedy Matyáš Korvín, i když například Rudolfovi Habsburskému či Jindřichu Korutanskému bylo dopřáno jen pár slov. Hlavní vyprávěcí text však tvoří jen jednu část knihy, druhou, pro mnohé čtenáře praktičtější, představují hutné přílohy, ať už v podobě bilingvních textů několika listin, jež se vztahují k české královské koruně, tak v podobě bilingvního přepisu Karlova Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, jenž vychází z edice Cibulkovy. Ostatně i otištění Cibulkovy monografie Český korunovační řád a jeho původ má v knize svůj smysl, neboť naplňuje samotný název publikace, na druhé straně by si však Cibulkův text přece jen zasloužil obsáhlý komentář, neboť řada jeho tvrzení je dnes již překonána či alespoň nahlížena novou optikou. Zcela nepřehlédnutelná je pak grafická čistota knihy, jež by z ní mohla učinit nejkrásnější knihu roku 2009, a to nejen díky kvalitě otištěných fotografií, ale i díky promyšlenému propojení zobrazovaného s textem.
...