Dějiny a současnost

Jiří Spěváček, Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346, Nakladatelství Svoboda, Praha 1994, 662 s. Kniha uvádí čtenáře na komplikované a klikaté cesty nového dynastického úsilí proniknout za často dramatických okolností do nejvyšších mocenských kruhů politické elity Evropy v první polovině 14. století. Toto úsilí, korunované po letech výrazným úspěchem, otevřelo českému státu a jeho představitelům poprvé v dějinách skutečnou cestu k politické a kulturní integraci do západní Evropy, kterou završil s plným zdarem až český král a římský císař ­Karel IV.

Václav Lucemburský, Netoužím po ráji, vybral a přeložil Gustav Francl, Argo, Praha 2005, 128 s., 198Kč Sbírka lyrických básní prince Václava Českého, nejmladšího syna Jana Lucemburského a bratra římského císaře a českého krále Karla IV., kterou slavný kronikář francouzského středověku Jean Froissart vtělil do svého veršovaného rytířského románu Méliador. Mnohá z těchto písní zaujme neobyčejnou zpěvností a vycizelovaností i toho, kdo zná soudobou milostnou lyriku, šířící se již od 12. století po všech známých evropských dvorech. Václav je skládal francouzsky, v jazyce své matky Beatrix.

Wilhelm Baum, Císař Zikmund. Kostnice, Hus a války proti Turkům, přeložili Danuše Martinová a Pavel Kocek, Mladá fronta, Praha 1996, 408 s., 168Kč Kniha se snaží postihnout skutečnou podobu posledního velkého příslušníka dynastie, která vtiskla nesmazatelnou pečeť českým dějinám. Historiografie se k Zikmundovi v minulosti chovala macešsky. Teprve v poslední době se historikové odpoutávají od tradičního schématu a začínají dospívat k realističtějšímu pohledu na tuto osobnost. Z knihy tak vyvstává obraz jednoho z nejvýznamnějších panovníků vrcholného středověku, autor ale nezastírá ani císařovy rozporuplné rysy.