Dějiny a současnost

Rychlost, s jakou byla poslední práce lorda Dahrendorfa (1929—2009) přeložena Janou Zoubkovou do češtiny z německého originálu (Versuchungen der Unfreiheit. Die Intellektuellen in Zeiten der Prüfung, Mnichov 2006), svědčí o tom, že autor je na našem knižním trhu již dostatečně dobře znám. A lze říci, že pokud někdo přečetl jeho spis Od pádu Zdi k válce v Iráku, vydaný loni, bude svou znalost autora moci hned zúročit. Ti, o ...

Editorka a spoluautorka Marie Michaela Šechtlová složila touto knihou hold své mamince, fotografce Marii Šechtlové, rozené Kokešové (1928—2008). Jako mladá dívka, která se chtěla stát lékařkou, potkala Marie Šechtlová v Táboře toho "pravého", dědice proslulého fotografického ateliéru Šechtl & Voseček, Josefa Šechtla, provdala se za něj a vyučila se po maturitě fotografkou. Protože tehdy do osudu mladých manželů zasáhly únorové události 1948 a posléze znárodnění, stali se Šechtlovi zaměstnanci národního ...

Osobnost brněnského psychologa, spisovatele a básníka Roberta Konečného (1906—1981) není širší veřejnosti příliš známa, proto lze vydání jeho vzpomínek na druhou světovou válku jen uvítat. Konečný působil před nacistickou okupací jako gymnaziální profesor v Brně a zároveň se hojně účastnil veřejného života. Na podzim 1938 stál u zrodu Kulturní rady moravské, která se po 15. březnu 1939 stala krystalizačním jádrem občanského odboje na Moravě. Konečný se posléze stal jedním ...

Třebaže osobnosti Mistra Jana Husa věnovaly nemalou pozornost celé generace historiků, nadále neztrácí postava pomyslného otce české reformace svou zajímavost. Dokládá to i nově vyšlá práce Jiřího Kejře, který se dějinám husitství věnuje více jak půlstoletí a svou prací zásadně přispěl k hlubšímu poznání tohoto klíčového údobí českých dějin. Předkládaná kniha je sumarizací obdivuhodného celoživotního badatelského úsilí. Už v úvodu autor formuluje svůj základní cíl: pln přesvědčení, že osobnost Husova ...

Podpisem zákona číslo 46 Spojenecké kontrolní rady z 25. února 1947 bylo Prusko vymazáno z aktuální politické mapy Evropy. Tento akt svým způsobem předjal i Winston Churchill v projevu v britském parlamentu o čtyři roky dříve: „Jádrem Německa je Prusko. Tam leží zdroj neustále se vracející morové rány.“ Na konci Pruska má tedy svůj podíl i Británie, a tak není divu, že autor recenzované knihy Christopher Clark, přednášející moderní dějiny ...