Kniha historika a religionisty Davida Zbírala je nejnovějším příspěvkem k tématu středověkých církevních dějin a dějin herezí. Práce se vyznačuje sevřenou linií výkladu a promyšlenou strukturou. Je členěna na několik oddílů z hlediska chronologicko-tematického. Autor v jednotlivých kapitolách pojednává o typech informačních zdrojů o katarském hnutí. Začíná prvními neurčitými zprávami u Ebervina ze Steinfeldu a Bernarda z Clairvaux, pokračuje přes zjevení Alžběty ze Schönau a Hildegardy z Bingenu i první systematické pojednání o katarství Ekberta ze Schönau až k polemikám konce 12. století a sumám či inkvizičním protokolům století následujících. Přehledně tak načrtává jejich vývoj i vzájemné vazby. S tím jde ruku v ruce snaha o dekódování obsahu těchto zpráv a doložení (nejspíše nevědomé) manipulace faktů ze strany ortodoxie a vznik katarského mýtu. Jak si stojí tato knížka ve srovnání s analytickou prací Anne Brenonové a obsáhlou, už klasickou, syntézou Malcolma Lamberta?
...
Argo, Praha 2007, 173 s., 258 Kč