Dějiny a současnost

„Ach, ta poušť kolem Teheránu!... Celé míle tam vůbec nic neroste. Kolem je hradba pustých a holých hor se zasněženými vrcholky, zvrásněných do hlubokých údolí s dravými bystřinami. Než jsem sem přijela, vůbec jsem netušila, co je to poušť“ (National Geographic, 3/2008). Těmito okouzlenými slovy popisovala vyprahlou krajinu Středního a Blízkého východu Gertrude Margaret Lowthian Bellová (1868—1926). Tato žena v britských službách, cestovatelka, arabistka, archeoložka, diplomatka a špionka, přispěla svými pozoruhodnými schopnostmi k vytvoření moderního Iráku. Podobně jako její slavnější "kolega" Lawrence z Arábie, který stál u zrodu Saúdské Arábie, byl její život jedním velkým dobrodružstvím, které stojí za připomínku. (lic)

Akademie věd ČR, přesněji Středisko společných činností AV ČR vydalo v březnu první číslo nového časopisu pro vědu a umění. Jmenuje se Národní 3 a bude vycházet čtvrtletně. Nápad vydávat časopis, který bude popularizovat českou vědu, je jistě chvályhodný, dojmy z prvního čísla jsou ale trochu rozpačité. Na první pohled časopis připomíná spíše tiskovinu na podporu propagace České republiky v zahraničí, tento dojem umocňuje i křídový papír a početné celostránkové reklamy. Na tom by nebylo v zásadě nic až tak špatného, co však už při letmém zalistování zarazí, je celková grafická úprava. Forma je zde bohužel povýšena nad funkčnost. Zalamování většiny obrázků do hřbetu může sice působit jako odvážný pokus o narušení zavedených grafických postupů, ale pouze pokud to nebude na úkor čitelnosti fotografií samotných. Obsahu není v zásadě co vytknout, do prvního čísla přispěli osvědčení autoři jako geolog Václav Cílek, historik Jiří Pokorný, biololog Stanislav Komárek či muzikolog Lubomír Dorůžka. (eb)

„Literatura vytváří empatii. Pouhé hromadění faktů se jí nemůže rovnat,“ říká americký historik kognitivních schopností James Robert Flynn v rozhovoru otištěném v letošním 11. čísle časopisu Respekt. Flynn se podílel na výzkumu, z jehož závěrů vyplývá, že výsledky testů IQ se po celém světě průběžně zlepšují. V rozhovoru také tvrdí, že má rád lidi, „kteří dohlédnou za hranice své sociální skupiny“. A právě literatura se mu jeví jako ideální prostředek pro povznesení se nad svou osobní situaci a vcítění se do duší ostatních lidí. (jde)