Napínavou 1500letou historii společných českých a bavorských dějin představuje Zemská výstava s názvem Bavorsko-Čechy: 1500 let sousedství, kterou mohou návštěvníci shlédnout od 24. května do 14. října v bavorském příhraničním městečku Zwiesel. Ve třech podlažích rozsáhlých výstavních prostor Domu bavorských dějin je na ploše 1500 m2 instalována dvojjazyčná expozice, rozdělená do šesti tematických celků. V úvodním prostoru Lidé-země-hranice představují organizátoři naše společné kořeny a znázorňují vývoj průběhu bavorsko-české hranice, oddíl pojmenovaný Vzájemné styky ve středověku pak mapuje mnohovrstevnaté vzájemné styky mezi kláštery a vrchností.
Při postižení období takzvané konfesijní krize, husitského reformního hnutí a jeho vlivu za hranicemi Čech věnovali pořadatelé pozornost kázání Jana Husa v Betlémské kapli (kolorovaná kresba rukopisu), jeho upálení v Kostnici (kolorovaná dřevořezba) i samotným bitvám (model husitského vozu, exponáty dřevěných pavéz a husitské zbraně zapůjčené Západočeským muzeem). Expozice nabízí i vyobrazení Martina Luthera, částečně zlacený kalich z Křesína z 15. století a řadu dalších exponátů.
Působení pražského dvora císaře Rudolfa II. stejně jako vzájemné prolínání tvorby barokních architektů, sochařů, malířů a hudebníků na obou stranách hranice dokumentuje oddíl Společný kulturní prostor. Návštěvníka jistě zaujmou rudolfovské sbírky a informace o norimberském umělci Albrechtu Dürerovi, v místnosti koncipované jako Klenotnice střední Evropy jsou pak shromážděny příklady uměleckého řemesla.
Předposlední úsek s názvem Národní identity — jazyk, historie, umění dokládá sílící historické vědomí národa, zásadní změny po revolučním roce 1848 a s nimi zásadní přehodnocení bavorsko-českých vztahů v 19. století. Důkazem, že Mnichov hrál důležitou roli ve formování české národní identity, může být projekt českého Slavína stavěného podle vzoru bavorské Walhally u Řezna nebo povolání bavorských učitelů na pražskou akademii či naopak studium Josefa Mánesa v Mnichově.
Pohnuté osudy minulého století s jeho klíčovými momenty včetně Mnichovské dohody, anexe Sudet, zániku československého státu, holokaustu, vyhnání Němců z Československa a následných 40 let trvání železné opony mapuje poslední díl výstavy nazvaný 20. století. Je však důležité dodat, že v pododdílu Výhled jsou tematizovány důležité aspekty časového úseku od otevření hranic roku 1989, vstupu České republiky do EU až k dnešní vzkvétající přeshraniční spolupráci.
Na téměř dvouleté přípravě projektu výstavy se podílela řada muzeí, archivů, knihoven a soukromých sbírek. Mezi čtyřmi sty exponáty se nacházejí takové skvosty, jako jsou kříž krále Přemysla Otakara II., Mnichovská dohoda z roku 1938 nebo vzpomínkové předměty emigrantů z Československa po roce 1948.
Interaktivní charakter expozice nabízí kromě unikátních exponátů také multimediální prezentace. O klíčových událostech minulého století pojednává prostřednictvím vysvětlujícího textu a několika málo exponátů, tedy formou takzvaného dokumentárního časového řezu, který doplňují videozáznamy autentických svědectví pamětníků.
Ministr kultury ČR Václav Jehlička, který spolu s bavorským státním ministrem pro vědu, výzkum a umění Thomasem Goppelem převzal nad akcí záštitu, označil výstavu nejlepší současnou česko-německou učebnicí dějepisu. Goppel zdůraznil dlouholeté označování pohraničních oblastí jako silva Boemica či Beheimer Wald a připomněl bohatou výměnu mezi oběma národy v minulosti.
Bavorsko — Čechy: 1500 let sousedství Bavorská zemská výstava Zwiesel 25. 5.—14. 10. 2007