Dějiny a současnost

Obavy o osud současné Národní knihovny v Praze (Klementina) v souvislosti s výstavbou nového objektu a návrhem využití stávajících prostor formuluje historik Luboš Velek v příloze Orientace Lidových novin (30. 6. 2007). Upozorňuje na podezřelé, a hlavně nedostatečně jasně formulované záměry, jak se bude s prostorami dále nakládat. Z dosavadních uveřejněných plánů současného ředitele knihovny vyplývá spíše komerční využití rozsáhlého komplexu budov, proti čemuž Luboš Velek protestuje. Knihovna by podle něj měla sloužit univerzitě a studentům, jak tomu bylo "odjakživa". (lic)

Nejen o problému tzv. čtvrtého, gerontského věku, ale třeba i o příčinách sebevražednosti v pojetí T. G. Masaryka mluvil v rozhovoru pro Hospodářské noviny (č. 134, 13.—15. 7. 2007) profesor sociologie Ivo Možný, mj. autor knihy Česká společnost: Nejdůležitější fakta našeho života (2002). Bez povšimnutí by neměla zůstat ani myšlenka rozdělení vysokých škol a univerzit podle jejich kvality a smyslu: „A jsou školy, které drží krok se světovou vědou, B kombinují vědu a výuku a na C se prostě jen učí, nedělá se tam žádná věda.“ (ivc)

Týdeník Respekt č. 29 přetiskl článek německého historika polského původu Bogdana Musiala, který autor napsal pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Musial v něm poukazuje na stalinistickou minulost jednoho z nejčtenějších světových humanitních vědců, polského sociologa Zygmunta Baumana. V témže čísle reaguje na tento text Baumanův kolega, překladatel a editor jeho díla u nás Miloslav Petrusek. (jde)