Dějiny a současnost

Historikové umění i historikové bez přívlastku, mudrující na nejrůznějších úrovních o vlivu dědictví neopozitivismu na metodologickou vyprázdněnost současného duchovědného diskurzu, by si mohli tuto knihu vkládat pod polštář jako návnadu na noční můru. Více než polovinu stran recenzovaného díla naplňuje doprovodný aparát, vlastní text pak tvoří fakta, fakta a opět fakta. Fakta často spíše tušená, tu a tam dosud neznámá, nebo přinejmenším zasazená do kontextu fakt jiných. Fakta uvážlivě interpretovaná ...

Práce brněnského historika umění Jiřího Kroupy vyšla poprvé koncem 80. let 20. století a pro zájemce o kulturní dějiny 18. století musela znamenat zásadní průlom. Namísto marxistických schémat nabízela velmi diferencovaný pohled na různé aspekty "pozdního osvícenství", namísto jednostranného zájmu o ekonomickou "základnu" se zaměřila na kulturní činnost. Na průkopnickou práci však v 90. letech nenavázala další syntéza. Historická obec sice vnímala Kroupovu práci jako zásadní příspěvek k dějinám svobodných ...

Čeští čtenáři se konečně dočkali překladu velikána francouzské historie Marca Ferra (nar. 1924). Při pohledu na jeho život se chce říci, kdo jiný si dnes může dovolit sepsat dějiny francouzského národa? Ferro se za druhé světové války angažoval v odboji, poté učil historii v Alžírsku, stal se jedním z představitelů francouzské školy Annales a nakonec ředitelem výzkumu na prestižní Ecole des hautes études en sciences sociales. Je odborníkem na dějiny ...

Nemáme a zřejmě ještě dlouho mít nebudeme celkové vypsání dějin českého teologického myšlení. Chybí přípravné analytické práce, které by umožňovaly syntetické uchopení tématu. Obzvlášť některá období představují skutečná bílá místa, v nichž nebylo doposud přikročeno ani k předběžnému ohledání badatelského pole; množství pramenného materiálu teprve čeká na své utřídění a zpracování. Tento deficit je zřejmý pro 17. a 18. století, poněkud paradoxně však i pro dobu nedávno minulou. Právě na ...

Snad žádný z českých historiků se nemůže "pochlubit" tím, že by po jeho smrti byly s takovou rychlostí vydány jeho sebrané spisy. Této pocty se dostalo paradoxně historikovi, jehož jméno na veřejnosti není nijak známé. Ostatně není divu, historik a příslušník Gollovy školy Ladislav Hofman zemřel v sedmadvaceti letech a jeho dílo tvoří "pouhé" tři desítky menších studií a několik překladů. Hofmanův těžký životní osud i jeho historické práce byly ...