Dějiny a současnost

V roce 2006 uplynulo 400 let od narození jednoho z posledních polyhistorů našeho kontinentu a významné postavy evropského myšlení 17. století, Jana Caramuela z Lobkovic. Rodák z Madridu, který před příchodem do Prahy strávil několik let na univerzitě v Lovani a zemřel jako biskup v severoitalském Vigevanu, se přes svůj nesporný význam do českého historického povědomí příliš hluboce nezapsal. Když se v roce 1647 objevil v hlavním městě českého království ...

• Anglická krajina je mrtvá! K takovému závěru došli někteří současní historici v Británii. Podle jejich tvrzení se dnes tak populární teorie o paměti krajiny, o stopách, které v ní historie a člověk zanechali, mýlí a pracuje se špatnými koncepty. Krajina původní totiž podle historiků bezezbytku zanikla ve víru industrializace a překryla ji neutuchající lidská aktivita 20. století. Tak radikální změny, jež s sebou nese suburbanizace, odtržení člověka a půdy, tlak ...

Řada vědních oborů hledá zajímavý způsob, jak prezentovat výsledky své práce. Týká se to i tak atraktivního oboru, jakým je archeologie. Velkou šanci poutavě plnit tuto úlohu mají realizace v muzejních prostorách, ale i v přírodě. Archeologické skanzeny či archeoparky mají společný cíl: seznámit veřejnost se současnými poznatky o tom kterém období minulosti, tehdejší hmotné kultuře, pracovních postupech a o způsobu života.

...

Na webových stránkách EIA se před koncem roku nenápadně objevil záměr postavit sedm větrných elektráren na katastru obce Sedlec, jedné z malých obcí nacházejících se severozápadně od Kralovic v severní části Plzeňského kraje. Se souhlasem zastupitelů obce zde má být vybudováno sedm stožárů typu Vestas V90, jejichž celková výška i s rameny rotoru činí 150m! Stavba má začít už na jaře 2007.

...

• Jsme si přece jen příliš podobní jsou slova, která údajně vystihují letitý problém vzájemné nedůvěry mezi Rakušany a Čechy žijících při hranicích obou států. Proč je vzájemné soužití tak problematické a vypadá, jako by si obě strany chtěly dělat jen vzájemné naschvály? A proč se v Rakousku nejčastěji hovoří pouze o kauze Temelín. Anneke Hudalla si v Respektu 50/2006 položila tuto stokrát propranou otázku, na kterou bychom konečně měli ...

Sympozium s názvem Čeští svědkové promýšlené víry pořádala Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích před třemi lety. Přesto jako by myšlenky, které zde zazněly, teprve měly nabýt na významu a aktuálnosti. Na sympoziu se sešla celá řada českých myslitelů: Egon Bondy, Ladislav Hejdánek, Erazim Kohák, Oto Mádr, Radim Palouš, Jolana Poláková, Karel Říha, Jan Sokol, Jakub S. Trojan, Karel Vrána a další. Jejich příspěvky, často spíše eseje než striktně ...

(...) Narodila se 26. února 1869 v Petrohradě ve zchudlé šlechtické rodině. Její otec, Konstantin Ignatěvič Krupskij, byl důstojníkem. Naděžda Konstantinovna ho ve svém životopise líčí jako člověka vzdělaného s pokrokovými názory, který mnoho četl a nevěřil v boha, byl obeznámen se socialistickým hnutím v západní Evropě a v posledních letech života se stýkal s revolucionáři. Matka Naděždy, Jelizaveta Vasiljevna Krupská, byla jako oboustranný sirotek vychována v pensionátě na státní útraty ...