Vydaných cestovních deníků nebo dopisů z cest 19. století rozhodně není mnoho a ještě méně víme o ženském cestování v té době. Pravda, máme výbornu Šámalovu edici italského cestovního deníku Zdenky Braunerové (2003), leccos o cestách rodiny Palackých se dozvíme třeba z Kořalkovy edice dopisů Františka Palackého choti Tereze (2003). Zejména šlechtické archivy však skrývají řadu dalších pokladů a jeden z nich vytáhla na světlo Milena Lenderová, která se tématu ...
‣Víceknihy (recenze)
Aleš FILIP — Roman MUSIL (edd.): Neklidem k Bohu
Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870—1914
Arbor vitae a Muzeum umění Olomouc 2006, 600 s., 990 Kč
Souborná publikace Neklidem k Bohu je v kontextu uměleckohistorického bádání jistě přelomovou událostí. Autoři si předsevzali nelehký cíl představit tuto doposud opomíjenou a nezřídka i podceňovanou oblast souborem studií a zároveň výstavou, která proběhla v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a jejíž verzi je možno od 18. ledna do 18. března 2007 shlédnout v Západočeské galerii v Plzni.
Jedenáct kapitol ...
‣VícePetr BLAŽEK — Łukasz KAMIŃSKI — Rudolf VÉVODA (edd.): Polsko a Československo v roce 1968
Kniha je českou verzí sborníku z varšavské konference z roku 2003 o vztazích mezi Československem a Polskem v roce 1968. Téma mapuje po konferenčním způsobu dílčími příspěvky, takže nedává žádný celkový obraz tématu, ovšem ukazuje, kam se upírá zájem badatelů.
Program konference směřoval k hledání vzájemných vlivů, a tak je autoři příspěvků také nacházejí. Dokumentují příklady zájmu o dění u sousedů a gesta vzájemné solidarity. Poněkud se v tom ztrácí ...
‣VíceFrançois BLUCHE: Za časů Ludvíka XIV.
Král Slunce a jeho století
Francouzský král Ludvík XIV. patří bezesporu k historickým osobnostem, které se vryly do povědomí i široké veřejnosti. Stal se oblíbenou postavou historických románů, ale také jakýmsi symbolem absolutistického systému 17. století se vším, co k takové představě "tradičně" patří. Je proto až s podivem, že se v češtině příliš mnoho prací zpracovávajících období Ludvíkovy vlády či život jeho samotného (nahlížený z různých úhlů i metod) nevyskytuje a tento stav nevylepšuje ...
‣VíceJiří KNAPÍK: V zajetí moci
Kulturní politika, její systém a aktéři 1948—1956
Může se to zdát překvapivé, ale z historického hlediska nejzpracovanější sférou stalinského období komunistického režimu v českých zemích je dnes zřejmě — vedle systému politických represí — kulturní politika. Podstatnou zásluhu na tom má opavský historik Jiří Knapík, který své "tažení" na tomto poli započal před osmi lety studií o ideologické kampani proti Seifertově Písni o Viktorce. Nyní, po řadě přípravných prací, je završil rozsáhlým syntetickým pojednáním o době vymezené únorovým převratem ...
‣Více