Pořád jsem čekal, že se náhle odněkud objeví Čapkův praotec Janeček a dá se se mnou do řeči:
— Kouknou se, mladej, tenhle pazourek otesal můj kluk. Žádný silák a před mamutem vezme nohy na ramena. Ale když sáhne na pazourek, rozsvítí se mu v očích taková nějaká záře, oheň, či co, něco jako posvěcení. A člověk najednou kouká, a je z toho ženská. Doopravdická ženská, i s tímhle tady vpředu ...
‣Více