Dějiny a současnost

Pořád jsem čekal, že se náhle odněkud objeví Čapkův praotec Janeček a dá se se mnou do řeči:

— Kouknou se, mladej, tenhle pazourek otesal můj kluk. Žádný silák a před mamutem vezme nohy na ramena. Ale když sáhne na pazourek, rozsvítí se mu v očích taková nějaká záře, oheň, či co, něco jako posvěcení. A člověk najednou kouká, a je z toho ženská. Doopravdická ženská, i s tímhle tady vpředu ...

Přes geografickou odlehlost má menší hesenské město Marburk pro Čechy velký význam. Díky univerzitě a Herderově institutu je totiž jedním z hlavních center slavistických studií v Německu. Lantkraběcí zámek ční vysoko nad centrem starobylého poutního místa a s nedalekou budovou zmíněného institutu symbolizuje "nadvládu" univerzity a vědy nad městem.

Mezi přívětivými obyvateli se ovšem vyskytuje i několik neonacistů. V liberálním prostředí města jde o vzácné výjimky, přesto je jejich činnost ...

• Kolínský rodák, český žid, německý intelektuál a básník Camille Hoffmann (1878—1944) byl v naší meziválečné historii nejdéle sloužícím diplomatem na ambasádě v zahraničí. Strávil dlouhých osmnáct let (1920—1938) na berlínském zastupitelství, kde měl možnost sledovat rapidní změny ve společnosti, která s nástupem Hitlera k moci stále hlouběji inklinovala k nacismu a antisemitismu. Neocenitelný přehled událostí třicátých let v Německu, zachycený v Politickém deníku 1932—1939, vyšel knižně v ...

Seliger-Gemeinde byla založena v roce 1951 jako nástupnická organizace československé Deutsche Sozialdemokratische Arbeiterpartei (DSAP) a byla pojmenována podle jejího prvního předsedy Josefa Seligera (1870—1920). Po okupaci pohraničí českých zemí byla totiž DSAP čítající 80 000 českých Němců zakázána, 20 000 jejích stoupenců nacistickým režimem uvězněno a tisíce dalších emigrovalo. Ti, kteří zůstali, se v průběhu druhé světové války často podíleli na boji proti Německu, díky čemuž měli být v ...

• Kde se vzaly tu se vzaly paneláky? Nejen panelovým domům se věnuje studie Evy Pýchové o české bytové výstavbě v období let 1945—1964 v Umění 5/2006. Ve stejném čísle se můžete dočíst o československých studentech architektury na Bauhausu (M. Svobodová) či o pohledech polsko-francouzského uměleckého kritika Waldemara George na kubismus (A. Wierzbicka). A pokud máte rádi komiks nebo Ferdu Mravence, určitě by vám neměla ujít studie Heleny Žáčkové ...

Josef V. Scheybal byl a díky svým knihám naštěstí stále je a bude nepřehlédnutelnou postavou severočeského etnografického a památkářského regionu. Rodák z Kristiánova na Frýdlantsku se drobným památkám a studiím z oblasti česko-německého pomezí věnoval celý svůj život.

Česká beseda — Krajanské sdružení rodáků a přátel Liberecka — vydala jako 98. svazek svých zpráv útlou, o to však malebnější knihu, kterou pět let po Scheybalově smrti vzdala hold jeho osobnosti i dílu ...