Kristiánova legenda o našich prvních světcích zůstává pro většinu lidí prázdným pojmem, heslem z učebnice. Přitom jí dnes historici – po letech odborných sporů o její datování a význam – pokládají za prvořadý zdroj informací o raně středověkých dějinách střední Evropy.
Dvojlegendu o svaté Ludmile a svatém Václavu sepsal na sklonku 10. století benediktinský mnich Kristián, syn knížete Boleslava I. Kromě vlastní legendy autor čtenářům předkládá i stručnou historii přemyslovského rodu, včetně přemyslovského mýtu, a také vypravování o počátcích moravského a českého křesťanství. Výtečným badatelům Jaroslavovi Ludvíkovskému, Oldřichu Králíkovi či Dušanovi Třeštíkovi vděčíme za to, že Kristiánovu legendu zařadili do konkrétních souřadnic soudobé hagiografie, legendistiky, a umožnili tak její další zkoumání. Důsledná interpretace prvních dvou kapitol legendy, které popisují historii christianizace Čech a Moravy, by ještě mohla v mnohém posunout naše znalosti o českých zemích v 10. století.
...