Dějiny a současnost

Představa, že tzv. „konečné řešení“ bylo naplánováno a realizováno pod taktovkou jediného muže – Adolfa Hitlera – je stále jedním z tvrdošíjně přežívajících mýtů holokaustu. Richard Breitman, profesor historie na Harvardově univerzitě a jeden z předních znalců třetí říše, tento stereotyp ve své knize věnované Himmlerovi úspěšně vyvrací. Popření Hitlerovy izolované snahy (a viny) v Breitmanově podání úzce souvisí s jeho celkovým interpretačním východiskem. Richard Breitman je totiž obvykle řazen do skupiny ...

Dějiny vytváří historik. Ale dělá to s úctou k historickým dokumentům, racionálním a „vědeckým“ postupem, při němž si musí být pokorně vědom své závislosti na materiálu. Zkonstruoval jsem středověk v tomto duchu, s touto profesionální snahou podložit ho pokud možno co největším množstvím pramenů. Citované věty vyjadřují v pregnantní zkratce hlavní poselství knihy rozhovorů novináře Jeana Maurice de Montremy s Jacquesem Le Goff em (nar. 1924), jedním z nejproslulejších francouzských ...

České dějiny umění se v září 2003 dočkaly unikátní události – v Praze se uskutečnil První sjezd českých historiků umění, pořádaný Uměleckohistorickou společností v českých zemích. S více než ročním odstupem vyšly přednesené příspěvky ve sborníku, který se obrací nejen na oborové publikum, ale hned v úvodu avizuje snahu zaujmout také širší kulturní veřejnost. V tomto smyslu jsou jistě zajímavé otázky, ke kterým se jednotlivé příspěvky vyjadřují. Ve dvou samostatných oddílech ...

Co příjemnějšího se historikovi sledujícímu určitý badatelský záměr může stát než to, že spolu se studií ze svého stěžejního výzkumu napíše jako „vedlejší“ produkt knihu, která z jeho původní oblasti zájmu poněkud vybočuje a je navíc vynikající. Tato „nehoda“, více než příjemná pro historickou i širší čtenářskou obec, potkala Jaroslava Millera, zabývajícího se raně novověkými městskými dějinami. Při svém oxfordském studijním pobytu natrefi l na jedinečný zdroj inspirace: na tištěné ...

V únoru 2003 jsme byli svědky tragického letu amerického raketoplánu Columbia, na jehož palubě byl i izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Ten vzal s sebou na vesmírnou misi symbolické poselství z časů holokaustu – kresbu Měsíční krajina od talentovaného židovského chlapce Petra Ginze. Odvysílání televizní reportáže o havárii Columbie mělo přímý dopad na objevení Ginzových deníků, které si psal od 24. února 1941 do 9. srpna 1942. Nalezly se náhodně ve starém ...