Již ve 14. století napsal dvorní lékař Karla IV. mistr Havel ze Strahova, že hostina zabije více lidí než meč. Středověká medicína totiž měla poměrně jasnou představu o tom, jak by měl vypadat ideální jídelníček.
Především se pokládalo za důležité střídmě jíst a dbát o vyváženou stravu. Lidé ve středověku si ji ale představovali jinak než my. Zajímala však tehdejší lékaře problematika obezity? Stejně jako antická chápala i středověká medicína svět jako spojení čtyř elementů – ohně, vody, vzduchu a země. Pro každý element byl charakteristický určitý stupeň teploty a vlhkosti: oheň byl horký a suchý, voda chladná a vlhká, vzduch teplý a vlhký a země chladná a suchá. Tato nauka byla už od antiky úzce spjata s učením o tělesných šťávách, podle kterého jsou představiteli čtyř základních elementů v lidském těle čtyři šťávy: Životních šťáv v nás obíhá čtveřice. Pravda je jistá: krevní a slizní dvojice: žlutavá s černavou žlučí. Shoda je v čtveřici: vzduch to je krev, tak dávno se učí. Voda je sliz, žluč žlutavá oheň a černá je země: Šťávy pak letory řídí, jak převládnou ve vás i ve mně. V lidském těle tedy kolují tyto šťávy: krev (sanguis), černá a žlutá žluč (melas a cholé) a hlen (phlegma). Zmíněné šťávy se dají charakterizovat jako vlhké či suché a horké či chladné. Temperament člověka je určen tím, která tělesná šťáva v něm převládá. Pokud je porušen přirozený poměr šťáv, člověk onemocní.
...