Sedmdesátá léta 19. století se stala obdobím, kdy nezcivilizované a z hlediska imperiální mocenské politiky zcela přehlížené „divoké“ populace dokázaly sebedůvěrou Západu ještě pořádně otřást. V létě 1876 porazila aliance indiánských kmenů americkou armádu v bitvě u Little Big Hornu a v lednu 1879 rozdrtila zulská vojska britské koloniální síly u Isandlwany. Přestože obě kampaně nakonec „šťastně“ skončily vítězstvím „civilizovaných“, zůstala po obou prohraných bitvách hořká pachuť. Válečné katastrofy v ...
Vyhledávání
Mezi životem, smrtí a identitou
Archeologie a genetika o původu Jihočechů v Netolicích
Začalo to vše prostě v roce 1994, kdy první z pisatelů těchto řádků na výzvu policie přijel prohlédnout návrší Sv. Ján v jihočeských Netolicích, kde školní děti vyhrabaly pytel lidských kostí.
Podrobné ohledání ukázalo existenci „josefské“ deponie lidských ostatků ze zrušeného hřbitova. Tedy kumulace kosterných ostatků z pohřebiště, zrušeného za reforem císaře Josefa II. Věc tedy vcelku nezajímavá, pro terénního archeologa rutinní, i když ne zcela běžná. Lidské kosti se ...
Otec egyptské a palestinské archeologie
Právě před sto lety vyšla kniha Umění a řemesla starého Egypta, která po pěti letech od původního anglického vydání (1909) zprostředkovala českému čtenáři ojedinělé dílo W. M. Flinderse Petrieho The Arts and Crafts of Ancient Egypt. Stalo se tak díky vynikajícím překladatelům Václavu Aloisu Jungovi a Antonínu Polákovi. Skvostného vydání se tehdy ujalo nejvýznamnější české nakladatelství společenskovědní literatury Jan Laichter, které od roku 1910 sídlilo na pražských Vinohradech v Chopinově ...
Na hranici historie
Počátky archeologického výzkumu sumerské říše
Pojmy Sumerové a sumerština byly poprvé veřejně vysloveny před více než 140 lety. Ovšem na archeologický důkaz existence Sumerů si veřejnost musela počkat ještě několik desetiletí.
Královská asijská společnost 25. května 1857 oficiálně prohlásila, že klínové písmo je rozluštěno a otevírá se cesta k novým poznáním o kolébce civilizace. Asyriologická maturita, jak se toto datum označuje, sice vyřešila otázku písma, ale nikoliv jazyka. Na tisících tabulkách s klínovým písmem, které ...
Prvních deset let...
Rozhovor se Zdeňkem Smetánkou o středověku i dvacátém století, o dušníku Ostojovi i studentech po druhé světové válce
Mám před sebou na kolenou jeden arch A4 naplněný patnácti otázkami pro tento časopis. Vlastně je těch otázek ještě o trochu více, neboť některé z nich jsou dvojité. Jen nepatrné množství z nich by snad bylo možno zodpovědět jen krátce, ale celek by připomínal spíše jen zběžnou skicu. Byla by to navíc skica velmi slabá, protože do akademického studijního světa jsem vstoupil na počátku padesátých let; moje generace se tehdy ...
Amazonky minulosti a archeologie genderu
V sedmdesátých letech 19. století začaly profesionální archeologické výzkumy lokality Birka poblíž Stockholmu, jednoho z nejvýznamnějších obchodních center raně středověké Skandinávie. V rámci výzkumu zdejšího rozsáhlého pohřebiště byl prozkoumán i hrob datovaný do 10. století, označený číslem Bj 581. Zemřelý, oděný mimo jiné do hedvábné tkaniny, byl do rozměrné komory vyložené dřevem původně usazen. Na onen svět jej doprovázela kompletní a nezvykle kvalitní bojovnická výbava sestávající z meče, sekery, bojového ...
Jiřina Růžová: Písař Místa pravdy
Život egyptologa Jaroslava Černého
Nakladatelství Libri vydalo ve spolupráci s Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy ojedinělou knihu věnovanou životu významného českého egyptologa Jaroslava Černého (1898–1970). Dosud jediná srovnatelná monografie pojednávala o životě a díle zakladatele naší egyptologie Františku Lexovi (František Lexa – zakladatel české egyptologie, Praha 1989). Vzhledem ke světové proslulosti J. Černého je zcela přirozené, že kniha vyšla dvojjazyčně (anglický text je na s. 138–281). Je pozoruhodné, jak hluboký chlapecký zájem plzeňského rodáka ...
Ženy v archeologii
Archivy oplývají pozoruhodnými příběhy postav, zdánlivě předurčených k věčnému zapomnění. Ženy, jež působily v archeologii v jejích počátcích, k nim zajisté patří. Archeologie byla totiž až do poloviny 20. století takřka výhradně mužským světem, v němž ženy zůstávaly na okraji. Přesto se již v 19. století některé z nich z vlastního rozhodnutí do archeologického dění zapojovaly – byly to zpravidla emancipované ženy, jimž nechyběla vůle překonat dobové společenské konvence. Dlouho však ...
Odkrývání středověkého Novgorodu
Rozhovor s Valentinem Lavrenťjevičem Janinem
Celý svůj život jste zasvětil středověkému Novgorodu. Archeologické práce v tomto městě probíhají bez přerušení již od poloviny 20. století. Těší se Novgorod výjimečné pozornosti, nebo je situace v jiných ruských historických městech podobná?
Novgorod stál u zrodu ruské státnosti a jako jedno z největších politických, ekonomických a kulturních center středověké Rusi, navíc s unikátním politickým zřízením, vždy přitahoval pozornost historiků i široké veřejnosti. Novgorod je pro archeology tak atraktivní ...