Dějiny a současnost

I když jde o doby značně vzdálené, počátky našeho národa i státnosti nás neustále vzrušují. Útvar nazývaný Velkou Moravou byl jakýmsi svérázným pokusem o organizaci společnosti a přemyslovské počátky českého panství zase bývají posuzovány očima kronikáře Kosmy, který byl ale více literát než přesný historiograf. Písemné historické prameny jsou v zásadě dané, a tak ke slovu přichází archeologie, věda, která stojí na pomezí humanitních a přírodních oborů.

Aleksander GIEYSZTOR

Mytologie Slovanů

přeložila Hana Komárková, Argo, Praha 2020, 430 s., 438 Kč, ISBN: 97880-257-3218-2

Stěžejní kniha polského historika Aleksandra Gieysztora vyšla původně roku 1982 v ediční řadě popularizačních prací a bohužel bez poznámkového aparátu. Navzdory tomu sklidila úspěch jako novátorská práce o slovanském náboženství. Gieysztor se v ní totiž pokusil nejen o syntézu dosavadního bádání, ale též o nový výklad předmětu pomocí kombinace historie, archeologie, kulturní antropologie a ...

V raném středověku byl Vyšehrad druhým nejvýznamnějším hradištěm přemyslovských Čech. Toto tvrzení není jen nějakým novodobým konstruktem historiků nebo archeologů, ale zaznívá už v dobových písemnostech. Autor prvního pokračování Kosmovy kroniky považoval Pražský hrad a Vyšehrad za naše hlavní hrady a v druhém dodatku ke Kosmově kronice je dokonce Vyšehrad označen za hlavní hrad Čech a matku a paní všech hradů oné země.

Čechy nebyly pro začínající archeologii ideálním prostředím: nevyskytují se tu ani antické památky, ani velké kamenné stavby pravěku, megalitické hrobky a svatyně z velkých balvanů, runové kameny, tedy všechno to, co od raného novověku probouzelo archeologické zájmy v západní a severní Evropě. Byla tu ale jistá náhrada, i když archeologicky ne plnohodnotná: místa, jejichž skutečné či domnělé spojení s nejstaršími dějinami země a národa bylo známo ze starých pověstí, kronik ...

Celých šest desetiletí, od samotných počátků své odborné dráhy, byl Slavomil Vencl (18. 10. 1936 až 23. 6. 2019) mimořádnou osobností české archeologie. Zanechal rozsáhlé dílo, zasahující do několika badatelských oblastí, vynikal kriticky náročným přístupem, opřeným o důkladnou znalost poznávaných témat. Zůstával solitérem nepodléhajícím dobovým vlnám, ale s vědomím souvislostí hledal a zdůvodňoval vlastní poznávací cestu. Snad právě proto dával přednost široce založeným problémovým studiím před syntetizujícími výklady, které se ...

K roku 1137 přiřadil jeden z pokračovatelů kronikáře Kosmy, řečený Kanovník vyšehradský, v mnoha ohledech neobvyklý příběh. V odlehlé vsi Běstvina na Čáslavsku slaví venkované bujaře svátek svatého Štěpána. Oslavy se účastní i stará žena, sestra místního kněze, upoutaná již dlouhá léta na lůžko. Poté, co ji sousedé večer pomohou domů, zjeví se jí svatí Jan Křtitel a Gothard a odnesou ji do baziliky sv. Gotharda ve Slapech. Zde se ...

Archeologické přístupy a metody se v posledních letech začínají výrazně uplatňovat v oblasti zkoumání „temného dědictví“ (dark heritage) nedávné minulosti, spojeného se zločiny páchanými totalitními a autoritativními režimy 20. století.

Zatímco psané nebo obrazové dokumenty je možné zničit, místa represí lze skrýt před veřejností a svědky umlčet, nikdy není prakticky proveditelné úplné odstranění hmotných důkazů masových zločinů. Pozůstatky otrockých nucených prací, místa internace, ponižování, mučení, tělesné ostatky popravených a celá ...

Píše se první polovina roku 2000. Západní společnost spolu s F. Fukuyamou věří, že nastal konec dějin. Světová ekonomika roste. Do nepředstavitelných událostí 11. září 2001 zbývá stále více než rok. Přesto zuří bitva. Soudní a mediální spor rozpoutaný britským kontroverzním publicistou Davidem Irvingem, který před londýnským High Court of Justice žaluje americkou profesorku Deborah Lipstadtovou za morální a materiální újmu, kterou mu údajně způsobila tím, že jej ve své ...

Knížka profesora archeologie Univerzity Karlovy Josefa Schránila (1893–1940) Země české za doby knížecí, vydaná v roce 1932 v nakladatelství Jana Štence, jež náleželo k hvězdné plejádě českých nakladatelství, blíží se v ústraní regálů k osmdesátiletému jubileu. Je to oborově již zastaralá publikace, ale skrývá pozoruhodnou výpověď o osudech české vědy a kultury. Publikace má jen neúplných osmnáct stránek textu, ale padesátku kvalitních fotografických tabulek, produktů zkušeného Štencova reprodukčního fotoateliéru ...

Pojem „zločin v Gdaňském Pomoří v roce 1939“(zbrodnia pomorska 1939) je termín, který se v odborných diskusích objevuje poměrně krátkou dobu. Zahrnuje události a procesy, jež historici pečlivě zkoumali během posledních desetiletí. Pojmenovává masové vraždění polské elity, především inteligence na podzim 1939 na celém území Gdaňského Pomoří (Polsko). Jednalo se mimo jiné o duchovní, úředníky, obchodníky, statkáře, členy různých vlasteneckých spolků (především těch, kteří byli sdruženi v Polském západním ...