Před třemi sty lety byla uzavřena mírová smlouva, která změnila vztah křesťanské Evropy a islámské Osmanské říše
Na sklonku onoho nadějí plného léta roku 1717 si pan Adam Bohuslav ze Schmälingu, královský pruský zemský rada, pospíšil ujistit úřady, že nejen katoličtí poddaní císaře Karla VI., nýbrž i oficiálně tolerovaní slezští evangelíci se loajálně radují nad vítězstvím křesťanských zbraní na balkánském bojišti. Z jeho popudu se průčelí protestantského kostela v Těšíně pokrylo velkolepou výzdobou, jíž dominovaly obrovské alegorické postavy Stálosti a Síly. Upomínaly na císařovu devizu Constantia et fortitudine a současně poukazovaly na obrazy bitev, které ve jménu habsburského panovníka vybojoval nepřemožitelný vojevůdce princ Evžen Savojský. Říšský dvouhlavý orel triumfoval ve štítě těšínské svatyně nad tureckým půlměsícem a doprovodný nápis optimisticky prorokoval: Nejdříve Temešvár, nyní Bělehrad, příští rok Cařihrad! Starý sen o opětovném opanování Konstantinopole, jakkoliv pošetilý, zůstával ještě na počátku 18. století důležitým pojítkem mezi „papeženci“ a nekatolíky, jejichž vojska bojovala bok po boku proti Osmanům.
...