JSME V ŠÁRCE NA JAŘE ROKU 1913. V oblíbeném výletním místě Pražanů tehdy vznikalo nové plenérové divadlo, které zahájilo svůj provoz 16. května 1913 představením Smetanovy Prodané nevěsty. Nacházelo se v mělce proklenutém svahu u Liboce, který skýtal možnost amfiteatrální inscenace. Pozemek patřil ke Kaiserovu hostinci v Čertově mlýně a na jaře se nájemcem celého svahu stala Společnost Národního divadla. Za projektem přírodního divadla stály dvě významné a také podnikavé osobnosti – basista Národního divadla Emil Pollert a divadelní a filmový režisér, ale též spisovatel, překladatel, ba i učitel těsnopisu Antonín Fencl. Ti se postarali o stavební zajištění celého projektu, tedy o stavbu jeviště a orchestřiště, výstavbu technického a provozního zázemí divadla a úpravu hlediště. Ředitelem divadla se stal právě Antonín Fencl. Hlediště mělo gigantickou kapacitu – téměř deset tisíc míst k sezení a až osm tisíc míst k stání. Samotná hrací plocha dosahovala až čtyř tisíc metrů čtverečních.
...