Vztah Martina Luthera k Janu Husovi bývá nejčastěji nazírán prizmatem wittenberského mistra, jenž během roku 1519 objevil, že není se svými názory osamocen a že v mnohém navazuje na českého kacíře upáleného v Kostnici. V každém textu, který ohledává myšlenkový svět otce reformace, se objevuje odkaz na jeho dopis adresovaný v únoru 1520 Georgu Spalatinovi, tajemníkovi saského kurfiřta, v němž se Luther přihlásil k husovskému dědictví. Doslova zde napsal: Doposud jsem nevědomky držel a učil všechny věci Jana Husa. (…) Všichni jsme nevědomky husité, dokonce i Pavel a Augustin jsou správní husité.
...