V prvních dnech únorové revoluce přišla matka hraběte Pavla Grabbeho domů silně rozrušená. Představ si! řekla synovi. Právě jsem byla u hraběnky Šeremetěvové a víš, jak mne uvítala? Povídá: „Není to překrásné?“ – „Co je překrásné?“ ptám se a ona odpoví: „Cože, no revoluce samozřejmě!“ A já jen řekla: „Inu, hraběnko, stěží máte důvod k radosti. Právě lidé jako my přijdou o všechno.“ Již tato vzpomínka naznačuje, že reakce šlechty na únorovou revoluci nebyla jednotná, a to ani v Petrohradě v okamžiku, kdy násilí vrcholilo. Vidíme dva základní pohledy na revoluci – souhlas, ba dokonce nadšení, a obavu z následků. Tyto dva přístupy se objevovaly po celý rok 1917, přičemž první slábl a druhý posiloval.
...