Řekne-li se revoluce roku 1917, většině dříve narozených se chtě nechtě vybaví nejspíš nějaká podoba školní či podnikové agitační nástěnky: zkratka VŘSR doplněná rudým praporem, portrétem V. I. Lenina a neopomenutelnou Aurorou. Vlající prapory, rudé hvězdy, portréty bolševických vůdců, uvědomělé šiky dělníků. Výtvarná stránka dlouhých let komunismu byla nudná, jednotvárná, předvídatelná a v podstatě neměnná. Většinu lidí ani nenapadlo, že by ikony komunistické moci mohly být zachyceny jinak než v duchu socialistického realismu. Ale estetika skutečné, nikoliv ex post vybájené Říjnové revoluce byla radikálně jiná: nikoliv realismus, ale kubismus, futurismus či geometrická abstrakce, ne prvoplánová líbivost, ale záměrná provokace, žádní disciplinovaní soudruzi umělci, ale avantgardní experimentátoři a anarchističtí buřiči.
...