Objemný svazek dvaatřiceti textů Jaroslava Marka (1926–2011) je další z antologií vynikajících historiků, které se daří vydávat po roce 1989. Zmiňme jen výbory z díla Jaroslava Bakaly, Jaroslava Mezníka, Jindřicha Tomase. Alespoň zčásti a opožděně zmírňují důsledky normalizačního bezčasí. Klíč k dílu Jaroslava Marka poskytuje podrobná bibliografie umístěná na konci svazku. Začíná literárněhistorickými texty otištěnými v letech 1955 a 1956 v tehdy právě začínajícím Hostu do domu a končí třetím vydáním Přehledných dějin českého a slovenského dějepisectví z roku 2009 (spolu s Františkem Kutnarem). Bilance půlstoletí historikovy práce ukazuje těsnou souvztažnost s politickými poměry a jejich změnami. Zpočátku se Jaroslav Marek zabýval dějinami měst, z nichž odvodil i téma kandidátské práce, a tedy i své první monografie (Společenská struktura moravských královských měst v 15. a 16. století, Praha 1965). Už tato badatelská etapa přinesla podstatné výsledky, i když byla překvapivě krátká, podle bibliografie nepřesáhla polovinu šedesátých let, z roku 1971 pochází její epilog. Antologii proto zahajuje oddíl nazvaný „Urbánní dějiny jako šťastná volba z nutnosti“, který obsahuje šest textů, dodnes živých v citačních odkazech. Na další nezbylo místo, byť k obvykle citovaným patří třeba Lidnatost Brna v 14. až 16. století. Lze jen povzdechnout a uvědomit si, jak nesnadný byl úkol pořadatelů referované knihy.
...