Chronologie
9600 př. nl. l. přírodní katastrofa měla dle tradice zničit bájný ostrov Atlantida
3.tisíciletí př. nl. l. trojský pahorek vykazuje prvky osídlení
kolem 1200 př. nl. l. podle Homéra měla probíhat trojská válka
7.století př. n. l. vznik řecké osady Byzantion, z níž se později stala Konstantinopol
330 Konstantin Veliký nechal vysvětit „Nový Řím“ – Konstantinopol
6.–9. století období vrcholné mayské klasické kultury
1453 Konstantinopol dobyta Osmany
1697 ovládnutí posledního mayského území Španěly
1870 Heinrich Schliemann zahájil vykopávky v řecké Tróji
1873 Schliemann v Tróji objevil takzvaný Priamův poklad
1893 v archeologickém průzkumu Tróji pokračoval Wilhelm Dörpfeld
1911 počátek archeologického průzkumu v guatemalském Quiriguá
1930 Konstantinopol byla ofi ciálně přejmenována na Istanbul
1932–1938 na trojském nalezišti působí Carl Blegen
1981 Quiriguá zařazena do seznamu památek UNESCO
1986 historické centrum Konstantinopole zařazeno do seznamu památek UNESCO
1988 s archeologickým výzkumem v Tróji začal Manfred Korfmann
1998 archeologické naleziště Trója zařazeno do seznamu památek UNESCO
Priamos vroucně ho prosil a takto ho oslovil: „Jen se rozpomeň na svého otce, ó Achille podobný bohům! Je už tak starý jak já, je na prahu zhoubného stáří. Možná že také jej tam okolní obyvatelé souží a není nikdo, kdo zkáze a zhoubě by bránil. Avšak přesto i on se raduje v srdci, když slyší, ty že jsi naživu dosud, a doufá stále den ze dne, milého syna že spatří, až bude se navracet z Tróje.
Já se však v neštěstí topím! Vždyť nejlepší syny jsem zplodil v rozsáhlé Tróji, však věz, z těch jediný nyní mi nezbyl! Měl jsem jich padesát celkem, když synové achájští přišli: devatenáct se z nich mi rodilo z jediné choti, ostatní jiné ženy mi v paláci přivedly na svět. Z těchto mi bouřlivý Arés již přečetné života zbavil; jediný, který mi zbýval a chránil nám město i sám jen, toho jsi nedávno zabil, když otčinu statečně hájil, Hektora. Pro toho já teď přicházím k achájským lodím, abych ho od tebe získal, a nesmírné výkupné nesu. V úctě měj, Achille, bohy a soucit měj v srdci i se mnou, vzpomeň si na svého otce! Však já jsem bídnější mnohem, neboť jsem podnikl to, co doposud smrtelník žádný: k ústům synova vraha já prosebně vztáhl jsem ruku!“
Homér, Ilias, zpěv XXIV, přeložil Rudolf Mertlík