Jak vypadal Velký palác byzantských císařů? Kde se vlastně nacházel? Šlo o něco podobného, jako známe z raného novověku, například Versailles či paláce ruských carů, tedy o jednolitě plánovanou, byť členitou stavbu?
Sídlo byzantských, zpočátku vlastně ještě římských, císařů se nacházelo na východním konci poloostrova, na němž se rozkládala Konstantinopol, dnešní Istanbul. Jednalo se o velmi rozsáhlý komplex, založený v raném 4. století Konstantinem Velikým a sousedící na západní straně s hippodromem, s nímž byl propojen branou. V hippodromu se pořádaly závody vozatajů a zároveň sloužil jako místo, kde se císař objevoval před svými poddanými. Tento rys byl ostatně společný všem pozdně antickým palácům římských císařů a odkazoval na původní císařskou rezidenci na římském Palatinu, která byla vybudována rovněž poblíž cirku; komplexy zahrnující palác a cirk/hippodrom jsou archeologicky doloženy v Trevíru, Miláně, Soluni, Sirmiu. Na rozdíl od paláce, z něhož se nad zemí nedochovalo takřka nic, je hippodrom v základním půdorysném řešení dochován dodnes − náměstí At Meydani − a jeho prominentní prvky jsou stále patrné: jižní zakřivená část (sfendone) tyčící se nad svahem svou fasádou artikulovanou velkými oblouky a také dva obelisky a Hadí sloup na ploše dnešního náměstí. Byzantská říše byla říší křesťanskou a úzké propojení světské a církevní moci bylo demonstrováno blízkostí paláce a katedrály. Císařský palác sousedil na své severní straně s proslulým chrámem Hagia Sofia (dnes Ayasofya Müzesi), od něhož byl oddělen náměstím Augustaion (dnes Ayasofya Meydani). V dnešní topografii města leží jádro Velkého paláce pod komplexem mešity sultána Ahmeda (Sultanahmet Camii, tzv. Modrá mešita) a jeho jižní část − rozkládající se na terénu pozvolna se svažujícím k Marmarskému moři − je takřka kompletně zastavěna domy. V případě Velkého paláce byzantských císařů nešlo o jednotně plánovaný komplex, ale o soubor reprezentačních, administrativních a obytných staveb, postupně rozšiřovaný od raného 4. století až do 10. století a několikrát zásadně přestavěný. Jádro císařského paláce, podél východní strany hippodromu, bylo postaveno císařem Konstantinem Velikým a jeho bezprostředními následníky, zatímco další stavby byly v následujících staletích postupně vztyčovány v jižním směru na uměle vytvořených terasách sestupujících směrem k moři. Právě při mořských hradbách Konstantinopole se dochovaly jediné podstatnější části palácového komplexu nad úrovní terénu. Jedná se o monumentální fasádu s mohutnými oblouky a zbytky balkonů, které byly původně vykonzolovány přímo nad mořskou hladinou. Dnes je situace jiná, před mořskými hradbami je široký pás souše vzniklý při budování pobřežní čtyřproudé silnice v padesátých letech 20. století.
...