možná si po přečtení únorového titulku zazpíváte pod vousy Nohavicovu „Osmou barvu duhy“: Města jsou jedno jako druhý, / černá je osmá barva duhy (… ) jó, je to bída, je to bída, / hledáme ostrov jménem Atlantida / a nacházíme vody, vody, vody, vody, / vody, vody, vody, vody, vody, vody, / vody, vody, vody habaděj…
Pomyslíme-li totiž na ztracená či zmizelá města a světy, jako první se většině z nás totiž jistojistě vybaví Atlantida. Podle jedné z historických teorií by Atlan tidou mohla být i Trója. A právě její historií, respektive výzkumy, na nichž se podílejí nemalou měrou i archeologové z Česka a Slovenska, otevíráme únorové téma ĎaSu. Dalším zkoumaným městským objektem je Istanbul, přesněji Velký palác v Konstantinopoli, jehož dějinná zákoutí se rovněž snaží odkrýt čeští odborníci. Jiným případem je jihoamerické Quiriguá. Průzkum tohoto místa dal pro změnu základy vědeckému oboru zvanému mayistika, navíc archeologické výzkumy zde iniciovala obchodní společnost Fruit Company, která toho s odbornými výkopy neměla na počátku příliš mnoho společného… Hledání zmizelého (čehokoliv) je totiž lákavé pro všechny, v každé době, a ne vždy se jedná pouze o senzace – trpělivá práce archeologů na nalezištích po celém světě jsou toho důkazem.
A chcete-li se podílet na „pátrání“ po nejlepší historické knize roku 2015, zúčast něte se ďasovské ankety (podrobnosti na straně 42).
Úspěšnou cestu při hledání zmizelých světů
vám za ĎaS přeje Iveta Coufalová