Středověká rabínská teorie humoru, počínaje pozdně starověkým Babylonským talmudem, se ke komice staví velice kriticky. Rabínské texty obsahují komické prvky jen výjimečně, zato se v nich dočteme, kterým skupinám je odepřeno přijmout Boží přítomnost: posměvačům, lhářům, lichotníkům a pomlouvačům. V talmudickém příběhu o Bar Kaparovi se například bez dalšího vysvětlení tvrdí, že v den, kdy by se zasmál rabi Jehuda ha-Nasi, podle tradice ústřední osobnost rabínského hnutí, přišel by na svět trest: … řekl Bar Kaparovi: „Nesmíš mne rozesmívat, a já ti dám čtyřicet měr pšenice.“ Ten mu odpověděl: „Nechť však můj pán vezme na vědomí, že si vezmu podle míry, kterou si usmyslím.“ Vzal obrovský koš, vymazal jej jílem a dal si jej přes hlavu. Přišel tak k Rabimu a říká: „Naplň mi čtyřicet měr, které mám od tebe dostat. Rabi se rozesmál: „Copak jsem tě nevaroval, abys mne nerozesmíval?“ – „Ale já chci jen pšenici, na kterou mám nárok!“
...