Na netradičním zpracování netradičního města. Pokouším se popsat dějiny Zlína, proslaveného továrního-industriálního města. Snažím se do dalšího svazku Historického atlasu měst ČR poskládat staré i současné mapy a plány, veduty, letecké snímky, staré fotografie... Atlas má zavedenou strukturu, tu je ale potřeba pružně upravit, obdobně jako česká, moravská a slezská města mají v mnohém stejný, a přece každé jedinečný vývoj. A o Zlínu to platí extrémně. Do dějin tohoto ospalého města, které vývoj míjel v dvanáctikilometrovém perimetru v severojižním směru údolím řeky Moravy, vstoupila rodina Baťů a proměnila jeho tvář i jeho pověst k nepoznání. S tímto obřím dílem jednotlivců se následně vyrovnával komunistický režim.
Musíme se kvůli tomu vypořádat s neobvyklou skladbou historických pramenů; s dilematem, jak ustát při vyprávění urbanisticko-architektonických dějin města „slovem i obrazem (mapou)“ rovnováhu mezi dějinami města jako takového a historií vlivné rodiny.
Zlín se zapsal do dějin nejen čtvrtěmi „baťovských“ rodinných domků z neomítaných cihel. Byl zde také postaven první československý „panelák“, první a druhá etapa sídliště Jižní svahy umožňují porovnat degradaci konceptu lecorbusierovského obytného sídliště. Zlín měl a má štěstí na architekty a urbanisty a jejich dílo přitahuje pozornost historiků. Historický atlas měst staví na systematické práci v regionu působících historiků, archivářů a muzejníků. Mám to štěstí, že autorský kolektiv tvoří skvěle připravení kolegové. Nadšení pro věc zatím nikoho neopustilo ani při rutinním opisování dat, špinavé a těžké práci v depozitářích, ani při vyčerpávající analýze jednotlivých dokumentů. Nemám důvod pochybovat, že to tak bude i v dalších fázích práce. Ku prospěchu čtenáře, uživatele, města Zlína, srovnávacího výzkumu dějin měst, doufám!