Drsný kraj Finnmark je spolu s Liv tím hlavním, o co v románu Farářka (přeložila Pavla Nejedlá, Doplněk, Brno 2014) norské spisovatelky Hanne Ørstavikové jde. Mladá žena se ke studiu teologie dostane vlastně náhodou: Po několika měsících na sociální ekonomii jsem přestoupila na teologii. Sociální ekonomie měla příliš velké trhliny. Bylo to jako být v gigantické výrobní hale a proměnné jednotlivých ekonomických modelů byly velké kamiony, které jezdily kolem, obrovské kamiony, které převážely bedny na paletách, vysoké hromady, ve kterých bylo všechno zabaleno. Neviděla jsem, co je uvnitř. Jenom se to kolem mě sunulo… A pak jako by události dostaly spád. Spřátelí se s Kristiane, loutkoherečkou, která je podle ní silná a neohrožená, Kristiane však nečekaně spáchá sebevraždu – a Liv odjíždí. Před stínem smrti, před pocitem, že selhala. Z jihu Německa na sever Norska. V novém působišti však její pochybnosti vystoupí ještě více. Má být bližním oporou, avšak sama tápe: Tvrdil, že dřív než můžeme předstoupit před Boha, musíme najít své „já“. S kým by se Ježíš setkal, kdyby doma nikdo nebyl, řekl. Kdybychom nemohli prohlásit Tady jsem. Tady jsem, pojď a potkej mě. Nejdřív se musíme někým stát, než své já můžeme zapomenout. Co bychom jinak zapomínali? Příběh Liv se mísí s příběhem zdejších původních obyvatel – Sámů, jejichž místní vzpouru proti norvegizaci z poloviny 19. století zkoumá. Temné místo norských dějin se pro mladou ženu stává světlem – ve vlastním životě.
-ivc-