V raně středověké křesťanské společnosti představovalo mnišství významný fenomén, jehož vliv se zdaleka neomezoval jen na prostředí uzavřené zdmi klášterů. Z řad vzdělaných a organizačně schopných mnichů pocházeli jazykově dobře vybavení misionáři a diplomaté. Mniši působili jako nepostradatelní učení rádci, vychovatelé a lékaři ve službách panovníků. Především však byl velmi hojně zastoupeni mezi biskupy a dalšími předními představiteli církevní správy. V několik století trvajícím procesu kulturního přičleňování středovýchodní Evropy, z velké části osídlené Slovany, k západní a jižní „latinské“ Evropě sehráli řeholníci důležitou roli. Do počátku 12. století šlo téměř výhradně o benediktiny. Zprvu přicházeli jako misionáři a biskupové nově zřizovaných místních církví a po upevnění křesťanství jako budovatelé četných klášterů.
...