Nedávno otevřená stálá expozice pražské Národní galerie v Salmovském paláci na Hradčanech korunuje dosavadní snahy o předvedení toho nejlepšího, co v tomto směru obsahují sbírky její i některé další. K uskutečnění tohoto projektu se pojí starší příběh, dosti dramatický. Ke stálé expozici umění 19. století se Národní galerie původně dopracovala už před více než třiceti lety, když ji roku 1980 otevřela v tehdy rekonstruovaném anežském areálu, tedy v areálu kláštera Anežky České, později svatořečené. Na stejném místě byla pak tato expozice obnovována. K jejímu znovuotevření pro veřejnost ale došlo už v souběhu s přestavbou expozice umění 20. století ve Veletržním paláci, která do sebe vstřebala i soubor z tvorby pozdního 19. století. Následovalo stěhování sídla sbírky umění 19. století do kláštera svatého Jiří na Hradčanech a její nová prezentace. Nad působení Národní galerie v tomto objektu se ovšem mezitím s nově utvářenými majetkoprávními poměry zvedl Damoklův meč dořešení vztahů mezi státem a církví. Jedním z prvních důsledků bylo stěhování někdejší expozice sbírek umění baroka na Hradčanské náměstí, kam ji nyní následovaly sbírky umění 19. století. Jeho expozice v Salmovském paláci tedy sousedí se sbírkami baroka ve Schwarzenberském paláci.
...