Mohl byste se na úvod zamyslet nad tím, zda současná společnost památkovou péči potřebuje a k čemu?
Dnešní společnost památkovou péči bohužel potřebuje. Byla by krásná, kdyby ji nepotřebovala, kdyby totiž v sobě obsahovala takový étos, že bychom všichni všechno dělali dobře a dokázali bychom konat – na poli, o němž hovoříme, tedy na poli stýkání soudobé architektury s památkovým prostředím – s vědomím, že to, co děláme, je zapotřebí a že je to kulturní čin. Příkladem takového uvažování pro mě vždy bylo baroko a jeho přístup ke středověkým kostelům. Lze tedy asi říci, že čím je společnost nemocn ější, polarizovanější a méně soudržná, tím více potřebuje záchranné brzdy v podobě památkové péče, ochrany životního prostředí a podobně.
...