- Max Dvořák, Katechismus památkové péče, přeložil Jaroslav Petrů, Národní památkový ústav, Praha 2004, 196 s., 249Kč
Klasická stať historika umění Maxe Dvořáka vydaná poprvé v roce 1916 představuje jednoduchou srozumitelnou formou základní etické aspekty přístupu k památkám a péče o ně, které jsou zcela nadčasové a platné dodnes. Kniha je přehledně rozčleněna do několika kapitol, které pojednávají o nebezpečí hrozícím starým památkám, o hodnotě starých kulturních památek, o rozsahu památkové ochrany, o nesprávném restaurování. Obsahuje ale i několik praktických rad a bohatou obrazovou přílohu.
- Ivo Hlobil, Na základech konzervativní teorie české památkové péče, NPÚ, Univerzita Palackého v Olomouci, Praha 2008, 254 s., 200Kč
Výběr textů našeho významného historika a teoretika památkové péče Ivo Hlobila je tematicky rozdělen do čtyř kapitol, z nichž každá postihuje specifickou část autorova úsilí o pevné zakotvení teoretické základny oboru. Hlavním cílem publikace je poskytnout především studentům dějin umění, ale také dalším čtenářům praktickou příručku, jež by podala základní přehled památkové problematiky. Text je doplněn úvodem Josefa Štulce, bibliografií I. Hlobila i jmenným rejstříkem.
- Ján Bakoš, Intelektuál & pamiatka, Kalligram, Bratislava 2004, 268 s., 10,95 €
Ve druhé části knihy věnované ideji památky a jejímu vývoji představuje autor tento fenomén v silovém poli několika opozičních pojmů. V rámci diskuze o národní či univerzální hodnotě historické památky, ve sporu mezi puristickým a konzervačním přístupem k ochraně památek, ale také na pozadí sociopolitického mocenského boje mezi aristokracií a buržoazií či na pozadí sváru obecných principů altruismu a egoismu. Bakošův pohled v závěru odhaluje, že současná neutěšená situace památkové péče v postkomunistickém prostoru má své hluboké příčiny v minulosti dalece přesahující druhou půli 20. století.