Návštěvník Vídně by si nyní neměl nechat ujít výstavu, která se koná ve vídeňském městském muzeu pod názvem Angelo Soliman – Ein Afrikaner in Wien im 18. Jahrhundert. Kdo Angelo Soliman vlastně byl? Angelo patřil k početné skupině Hofmohren, černých služebníků evropských raně novověkých panovníků a předních aristokratů, zpravidla zakoupených jako otroci na středomořských tržištích. Svým způsobem představovali vzácnou součást sbírek svých pánů, byli jakýmsi „sběratelským předmětem“, dokládajícím svou exotičností výjimečné postavení pánů v rámci stavovské společnosti. Většinou skončili jako prostí sloužící, řada z nich také v drsném klimatu záhy zemřela, několik jich však udělalo pozoruhodnou kariéru. K těmto šťastným jedincům patřil i Angelo Soliman. Narodil se kolem roku 1721 kdesi v severní Africe, jako dítě byl odveden do otroctví a přes rodinu jakýchsi messinských aristokratů (snad rodinu Sollima) přešel roku 1732 do vlastnictví českého šlechtice Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz, zakladatele hořínsko-mělnické knížecí větve lobkowiczského rodu, v té době guvernéra Sicílie. Po jeho smrti přešel do služeb jiného aristokrata, totiž Josefa Václava knížete z Liechtensteina, s nímž pobýval řadu let jako komorník v jeho vídeňských palácích. Když byl z jeho služeb propuštěn (kvůli utajenému sňatku), několik let žil na předměstí Vídně jako privatista, až se posléze opět vrátil do liechtensteinských služeb, snad jako vychovatel mladého knížete Aloise Josefa. Zemřel roku 1796 ve Vídni jako liechtenstejnský důchodce a jako uznávaný člen vídeňské kulturní elity. Tím překvapivější a smutnější byly jeho posmrtné osudy.
...
Angelo Soliman – Ein Afrikaner in Wien im 18. Jahrhundert, Wien Museum Karlsplatz, Vídeň 29. 9. 2011–29. 1. 2012