Dějiny a současnost

S výstavami prezentujícími fotografické práce umělců avantgardy třicátých let 20. století se v Berlíně roztrhl pytel. Nedávno proběhla výstava tvorby Lyonela Feiningera v Kulturforu, v květnu byla otevřena výstava Brassaiho ve sbírkách Scharf-Gerstenberg a nyní probíhá ta nejrozsáhlejší z nich – retrospektiva André Kertésze v prostorách Martin-Gropius-Bau (do 11. září 2011), na které je prezentováno přes tři sta jeho fotografií, které vznikaly jak v Budapešti, tak i v Paříži a New Yorku. André Kertész (1894–1985) se narodil v Budapešti a již od dětství snil o tom, že se stane fotografem. Během svého pobytu v rakousko-uherské armádě dokumetoval bežný život vojáků. Tehdy se projevila jeho touha zachycovat emoce, a ne pouze dokumentovat. Fotografoval obyčejné věci a běžné okamžiky, kterým dodával poetický nádech. V roce 1915 byl vážně zraněn a během jeho rekonvalescence vznikla známá fotografie Podvodní plavec (1917), která je na výstavě zastoupena dokonce ve dvou verzích. Od této fotografie se odvíjel i další Kertészův zájem o obrazové deformace těla, který vyústil v sérii fotografií Deformace z počátku třicátých let. V roce 1925 opustil Maďarsko a přesunul se do Francie. Tam vznikly portrétní fotografie pařížské avantgardy. V roce 1936 se Kertész z důvodu nedostatku práce v Paříži přestěhoval do New Yorku. Fascinuje ho město. Ve fotografiích ubývají lidé a čiší z nich osamělost, kterou sám v New Yorku pociťoval. Výstava představuje dílo André Kertésze ve všech podobách a nabízí komplexní představu o jeho tvorbě a životě. K výstavě vyšel rozsáhlý katalog s texty Michela Frizota a Annie-Laure Wanaverbecq. (sb)

Ve dnech 1.–5. července 2011 se ve slovenské Nitře tradičně uskutečnily Pribinovy a Cyrilo-metodějské oslavy. Jako každý rok se slavnosti nesly v několika rovinách, avšak letos oslavy připomněly výročí 1140 let od první písemné zmínky o městu Nitra a 900 let od vzniku první zoborské listiny. V těchto dnech byly v Nitře celebrovány slavnostní mše, pořádány koncerty moderní i vážné hudby, organizovány přednášky, zpřístupněny výstavy a připraveny zábavné programy pro děti i dospělé. Z průběhu oslav lze připomenout den otevřených dveří Biskupského paláce z 18. století na Nitranském hradě a vědeckou konference historiků a archeologů s názvem Nitra ve středověku. Z uplynulých Pribinových a Cyrilo-metodějských oslav vstoupily do povědomí české veřejnosti zejména ty ze srpna 1933, jež se konaly na počest 1100. výročí založení prvního křesťanského kostela v Nitře knížetem Pribinou. Slavnosti se měly stát manifestací československé církevní a politické jednoty. Veškeré naděje na usmíření ale ukončil politik, kněz a dlouholetý předseda HSĽS Andrej Hlinka, který zde vystoupil s bojovným autonomistickým programem a pokořil československou vládu, jejíž předseda Jan Malypetr se zde chystal přečíst pozdrav prezidenta T. G. Masaryka. (mšm)

Měření lidstvo provází již od jeho nejstarších dějin. V průběhu času bylo používáno mnoho jednotek, ale jejich definice byly nedokonalé, hodnoty časově nestálé, s omezením místa platnosti. Výrazněji se snahy o sjednocování měrných soustav v Evropě začaly projevovat na sklonku 18. století. Metrický systém, který vcelku úspěšně vnesl řád do zmatku historických jednotek měr a vah, je dítkem Velké francouzské revoluce. První Mezinárodní konvence o metrickém systému byla podepsána v Paříži v roce 1875. Po roce 1918 se nově vzniklá ČSR stala signatářem metrické konvence v roce 1922. Metrický systém je založen na dvou pilířích: pojmu metr a na dekadickém počítání jeho násobků a dílů. Základem této soustavy se stala míra délková, pojmenovaná metrem a definovaná jako desetimiliontý díl 1/4 zemského poledníku procházejícího Paříží. Název metr navrhnul významný francouzský matematik a astronom Jean Ch. Borda; odvodil jej od řeckého slova metron, tedy míra, měřidlo. Na území habsburské monarchie byl v průběhu posledních století její existence několikrát učiněn pokus o sjednocení měr a vah. Zásadní obrat ke zlepšení pořádku nastal před 140 lety, kdy byly zákonem ze dne 23. července ve všech zemích Předlitavska – tedy také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – zavedeny výhradně metrické délkové míry a závaží. (tes)