Česká historiografie se v průběhu posledního desetiletí hladce smířila s kategorií gender, kterou v historickém kontextu poprvé užila Natalie Zemon Davisová na konferenci v Berkshire v roce 1974. Užití genderu coby kategorie historické analýzy rozpracovala především Joan W. Scottová ve známé studii Gender: A useful Category of Historical Analysis; podle ní je gender konstitutivní prvek sociálních vztahů založený na obecně vnímaných rozdílech mezi pohlavími, současně je určující ve vztahu k moci. Kategorie gender je sociálním a kulturním vymezením pohlaví, systémem rolí jim přisouzených, je takzvaným sociálním pohlavím. Joan W. Scottová tak nabídla vytvoření alternativního výkladu dějin, kterým by byla problematika pohlaví integrována do kontextu politických, hospodářských, sociálních i kulturních dějin. Historicky pojatý gender vbrzku ovládl historiografii a literární vědu, nicméně tato kategorie, vnímaná coby konstitutivní prvek sociálních vztahů, založený na obecně přijímaných rozdílech pohlaví, byla dlouho aplikována především na oblast women’s history. Konec 20. a počátek 21. století tuto skutečnost změnil až převratným způsobem: kategorie gender dala vzniknout men’s studies i queer studies a počet studií věnovaný této problematice roste doslova geometrickou řadou.
...