Ačkoli byli někteří přední muži z řad aristokracie českých zemí připraveni v okřídleném výroku Karla III. ze Schwarzenbergu hájit práva české Koruny až do hrdel a statků, jejich zapojení do české společnosti bylo komplikované, především s ohledem na jejich stavovskou distanci ve směru k národní společnosti. Z tohoto faktu pak vyvstával i nezájem české historiografie, jejíž hlavní proudy sledovaly jiné, národotvorné, společenské vrstvy. Je potěšitelné, že od konce osmdesátých let 20. století čeští historici tento dluh splácejí. Výstupy sledující hospodářskou aktivitu šlechty či životní styl obohacuje monografie Jiřího Georgieva, zabývající se politickým myšlením a strategiemi té části aristokracie, která je nazývána českou státoprávní šlechtou či konzervativním velkostatkem.
...
NLN – Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2011, 376 s., 289 Kč