Když jsou děti malé, představují si svět zpravidla tak, že je složen ze stejných „jednotek“, které znají. Mají za to, že někde existuje úplně stejný tvor jako ony, že se o něho stará stejná maminka i babička jako o ně, že je jejich město či vesnice zmnožena v jinou. Jde o jakousi archetypální vnímání světa. Netýká se ale jen dětí. Tato „znalost blízkého“ a její potřeba pro jakýsi pocit bezpečí sehrála významnou roli například i při osidlování Severní Ameriky. Přistěhovalci založili nejedno město, které mělo svůj předobraz v jejich evropské domovině. Až potud v pořádku.
...