Osoba dobrodružného šlechtice, který se, podobně jako mnozí jiní příslušníci české nižší nobility, stal v letech husitské revoluce významným politickým hráčem a podstatně znásobil svůj majetek, vzrušuje historiky i regionalisty už sto dvacet let. Není divu, neboť Smilův život byl více než bouřlivý a v dramatičnosti se mu vyrovná snad jedině barvitý a stejně tragicky završený příběh Jana ze Smiřic. Pokud by se zasvěcenějším čtenářům zdálo, že po pracích Theodora ...
‣Víceknihy (recenze)
Wojciech Zajaczowski: Rusko a národy
Osmý kontinent
Autor Wojciech Zajaczkowski, současný polský velvyslanec v Ruské federaci a profesní historik, úvodem připomíná nezainteresované veřejnosti často opomíjené skutečnosti, které je nutné mít na paměti při zkoumání Ruska. Historiografie tohoto regionu byla ve 20. století přikryta selektivním ideologismem a první skutečné badatelské počiny přišly až po rozpadu SSSR jako snaha o hledání příčin jeho kolapsu. I proto nelze na dějiny Ruska pohlížet jen jako na dějiny Rusů, jelikož multietnicita je ...
‣VíceMarkéta Hánová: Japonismus ve výtvarném umění v Čechách
Uměleckohistorická literatura se v poslední době stále intenzivněji věnuje vztahům evropského a mimoevropského umění. Platí to zvláště u hledání spojitostí tvorby našeho kontinentu s původními kulturami Afriky, Oceánie a Ameriky a se starším asijským uměním. Pro výklad této problematiky jsou často využívány teorie primitivismu, orientalismu či postkoloniálních studií, které demaskují ideologické momenty dotyčných vztahů a odkrývají politické a mocenské aspekty, které se v nich odrážejí. Kniha Markéty Hánové o japonismu ...
‣VíceAdam Votruba: Pravda u zbojníka
Zbojnictví a loupežnictví ve střední Evropě
Několik generací českých čtenářů se již v dětství seznámilo s problematikou zbojnictví v postavě poctivého loupežníka Rumcajse, starší ročníky si jistě vzpomenou i na Jánošíka, hájícího zájem rolníků vůči feudálním třídám. Jinak ale téma zbojníků není v českém prostředí, a tím spíše pak v české historiografii, příliš frekventované. Naopak v západní Evropě zbojnictví a sociální banditismus zažívá vlnu zájmu badatelů, a to zejména v kontextu takových historických odvětví, jako jsou ...
‣VíceKateřina Horníčková – Michal Šroněk (eds.): Umění české refromace (1380–1620)
Publikace Umění české reformace (1380–1620) vznikla při přípravě stejnojmenné výstavy, kterou bylo možné navštívit od 16. prosince 2009 do 4. dubna 2010 v Císařské konírně na Pražském hradě. Autoři z řad historiků i historiků umění v ní zveřejnili závěry svého bádání o výtvarné kultuře, jež se utvářela na území Čech v prostředí reformačních církví od doby před vypuknutím husitství až do porážky českého stavovského povstání a vydání Obnoveného zřízení ...
‣Více