Dějiny a současnost

Vydání průvodce s názvem Cesty s Bohumilem Hrabalem autora Tomáše Mazala v nakladatelství Academia, jehož anotaci jsme přinesli v zářijovém čísle DaS, využil Jan H. Vitvar na stránkách týdeníku Respekt (38–39/2011) k úvaze o odkazu slavného spisovatele. V úvodu zmiňuje skutečnost, že byl v létě zbourán Automat Svět – součást konstruktivistického paláce Svět, dějiště několika Hrabalových próz, a tedy stavba nedílně spjatá s libeňským geniem loci. Průvodce tak záhy po svém vydání ztrácí v tomto bodě aktuálnost, byť je palác z třicátých let kulturní památkou. Vitvar dále reflektuje vydávání Hrabalových knih po listopadu 1989, nezájem státu i veřejnosti o vydání spisovatelových sebraných spisů a zmiňuje i tehdejší kritické prohlášení nynějšího prezidenta republiky na adresu Hrabalovy tvorby. Stranou nenechává ani Hrabalovu dobrovolnou smrt a posmrtné spory o dědická práva. (jde)

Nové dvojčíslo Soudobých dějin (1–2/2011) přináší tematický blok šesti článků věnujících se studené válce. Publikované texty vycházejí z příspěvků přednesených na mezinárodní konferenci Železná opona – její spouštění, střežení a stržení: Studená válka a středovýchodní Evropa dvacet let poté v listopadu 2009 v Praze. Téma otevírá text Davida Hollo­waye o úloze jaderných zbraní a závodu ve zbrojení v době studené války, Czaba Békés se věnuje zahraniční politice v sovětském bloku v letech 1953–1975 a Thomas Blanton hodnotí podíl Ronalda Reagana a George H. W. Bushe na změnách ve východní Evropě v roce 1989. Pozoruhodný je v tomto kontextu příspěvek historika českého původu Alexe Pravdy, který analyzuje politiku Michaila Gorbačova na konci osmdesátých let, z kterého vyplývá, že Gorbačov, ač sám reformista, dlouho nepodporoval reformě naladěné politiky v sovětských satelitech. Vedle tradiční recenzní rubriky a krátkých zpráv stojí za pozornost zamyšlení Jana Randáka nad třemi ročníky časopisu Paměť a dějiny, který vydává od roku 2007 Ústav pro studium totalitních režimů. (ed)