Definic k určení hranic kosmického prostoru je hned několik. Také názory na to, kdo je či není skutečný kosmonaut, astronaut či tchaikonaut, se liší.
Nejuznávanější je nepochybně definice mezinárodního komitétu pro kosmický výzkum COSPAR. Podle ní je to jedinec, který absolvuje nejméně jeden oběh kolem Země nebo let kosmickým prostorem trvající nejméně 90 minut. Sportovní pravidla letecké federace FAI považují za cestu vesmírem let do výšky nad 100km nad zemským povrchem. Americké letectvo označuje za astronauty i piloty, kteří překonali výšku 50 mil, tedy 80,45 km. Podle COSPARu se do 17. února 2010 na oběžnou dráhu kolem Země vypravilo 505 pozemšťanů. Společně strávili v kosmickém prostoru bezmála 92 roků. Až na výjimky šlo o mimořádné osobnosti, s dramatickými životními i profesními drahami. Do prvních oddílů astronautů a kosmonautů byli vybíráni jedinci stoprocentně zdraví, kvalifikovaní, s bohatými letovými zkušenostmi, kteří procházeli mimořádně náročným výcvikem. Stačí si připomenout kritéria výběru budoucích amerických astronautů a ruských kosmonautů a na příkladu tří výjimečných osobností si ukázat, jak hluboce pravdivá je známá latinská fráze Per aspera ad astra – přes překážky ke hvězdám. V USA bylo v roce 1959 podle zdravotní dokumentace vybráno 110 jedinců ze tří složek ozbrojených sil – 58 pilotů letectva, 47 pilotů námořnictva a 5 pilotů námořní pěchoty. Američtí adepti nesměli být starší 40 let, měli být zkušenými piloty proudových letadel, absolventy školy zkušebních pilotů, měli mít vysokoškolské studium na úrovni nejméně bakalářského stupně a nalétáno minimálně 1500 letových hodin. Pro účely projektu Mercury bylo posléze vybráno pouhých sedm jedinců.
...